Stával při východním okraji obce, přibližně v místech dnešního zemědělského dvora a okolních stavení čp. 8 a 9. - Župní hradiště (hrad) Oldříš bylo vystavěno knížetem Oldřichem nebo spíše jeho synem Břetislavem I. V 11. stol. spolu s hradištěm Havraň převzal Oldříš funkci zničené Libice. Písemně Oldříš poprvé uváděn v listinném falsu svatojiřského kláštera z r. 1228 jako jeho majetek, jménem Oldříš byla tehdy ale patrně míněna ves Předhradí. - Blatné hradiště Oldříš bylo chráněno kruhovým příkopem a meandry původního toku řeky Labe. Kvůli častým stavebním zásahům (protipovodňové hráze až nakonec r. 1819 prokopáno nové koryto řeky) je dnes prakticky nemožné zjistit jeho původní polohu a tvar. Problém nastal již při jeho identifikaci při průzkumech Polabí (J. L. Píč, J. Hellich, V. Požárecký a J. Vaněk) v l. 1889-1891, při kterých byly zaměněny pozůstatky hradiště s pozůstatky novější středověké tvrze. Původní hradiště Oldříš bylo dvoudílné, zaujímalo plochu 8 ha. Součástí hradiště byl i kostel sv. Jana Křtitele, který nechal kníže Oldřich postavit na památku svého zachránění z polského zajetí. Existenci kostela potvrzuje ještě Dalimilova kronika na počátku 14. stol., hrad je v té době uváděn již jako pustý. - Pozůstatky fortifikací jsou pozorovatelné na obou březích dnešního regulovaného toku Labe (dvě polohy na prvém a dvě na levém břehu), ne všechny souvisejí s hradištěm Oldříš. Při záchranných výzkumech, prováděných v souvislosti s pokládkou inženýrských sítí v katastru obce Předhradí, se podařilo zachytit několik nových dokladů existence raně středověkého hradiště v intravilánu obce Předhradí. Přesnější informace by mohl přinést pouze podrobný archeologický výzkum.