| Popis | V Jakubodolském údolí u obce. - Původně zde bývaly močály a křovinatá pustina, kde pobývali často cikáni. V r. 1800 nechal tehdejší majitel panství, rytíř Jakub Černý (po něm potom údolí nazýváno), močály zavézt a postavil zde bělidlo s mandlovnou. Byly zde také vystavěny příbytky pro zaměstnance a poblíž hostinec Na Bělidle. Potom zde vznikla tiskárna pláten a výrobna pentlí a zanedlouho výrobna punčoch a rukavic. Po smrti Jakuba Černého v r. 1817 byla výroba zastavena, budovy opuštěny a nakonec zničeny požárem. Nový majitel panství, hrabě Lützow postavil na spáleništi nové objekty, které r. 1821 pronajal nájemci Emerovi. Ten zde zřídil jirchárnu, která však zanikla r. 1824. Místo si potom pronajali bratři Winternitzové, kteří zde r. 1825 zahájili provoz tzv. Jakubodolské papírny. Vyráběl se zde papír psací, kancelářský a tiskový, ruční výrobu zajišťovalo asi třicet pracovníků, patrně odborníků německé národnosti. V r. 1878 prodal Emanuel Winternitz Jakubodolskou papírnu Rajmundu Kubíkovi a jeho společníku Vilému Kieslingovi, který od r. 1882 vedl papírnu již sám. Asi od r. 1889 zde byla zavedena strojová výroba lepenky a obálek. Provoz prosperující papírny ukončil r. 1892 požár. Vilém Kiesling potom do základů vyhořelý objekt prodal svému zaměstnanci Karli Niesnerovi, který poškozené budovy opravil, přikoupil další strojní vybavení. V r. 1900 byly v papírně v provozu tři lepenkové stroje, dva kolové mlýny, čtyři holendry, dva hladící kalandry, jedna řezačka na lepenku, pásový stroj na gumování obálek, dva vysekávací lisy na obálky a řada šlapacích obálkových strojů. Byla zavedena i výroba dopisních papírů a drobného papírového zboží. Hnací sílu zajišťovaly dvě Francisovy turbíny a kotelna s parním strojem. V r. 1907 vyhořel v sousedství papírny mlýn a pekárna (tzv. Lopatárna). Karel Niesner vyhořelý objekt koupil, část upravil na výrovnu lepenky a část na byty pro zaměstnance. Zároveň zde byla postavena kotelna a menší záložní parní stroj. V r. 1913 byla lochovická papírna byla největším podnikem svého druhu v celém Rakousko-Uhersku. Rychle se zvyšující výroba vedla k nespokojenosti dělnictva, r. 1920 zde proběhla stávka, při níž si dělníci vymohli snížení pracovní doby z 12 na 8 hodin. V r. 1927 továrník Niesner přibral do své firmy jako společníky příslušníky své rodiny, firma se změnila na veřejnou obchodní společnost. R. 1927 také došlo k velkému požáru továrny, provoz byl zcela obnoven až v r. 1929. Lochovická papírna si udržela své výsadní postavení na trhu v ČSR, významně ji neovlivnila ani hospodářská krize ve 30. l. 20. stol. V l. 1946-1948 zasáhly továrnu tři požáry. - Po komunistickém převratu v r. 1948 byla papírna převedena pod správu Západočeských papíren v Plzni, při další reorganizaci podniku byla začleněna do n. p. Pergamentka v Praze. Během této doby byla prováděna oprava vyhořelých provozů, do konce r. 1949 zde byla zrušena výroba obálek a zavedena výroba průmyslové kartonáže z šedé lepenky z vlastní výroby. Tato výroba byla postupně v l. 1971-1974 nahrazena moderní výrobou pořadačů a rejstříků. Technologie výroby pořadačů se postupně modernizovala, jednoúčelové poloautomaty byly nahrazovány plně automatickou výrobní linkou. - V r. 2000 došlo k privatizaci stávajícího státního podniku Korona, který se dnes specializuje na kancelářské pořadače (šanony) s pákovou, kroužkovou a závěsnou mechanikou, rejstříky, podložky, spisové desky, pořadače na CD, pořadače na zakázku, šedou lepenku, knihařskou lepenku, vnitřní vybavení krabic a další služby.
|
|---|
