Na východní okraji obce uprostřed bývalého poplužního dvora. – Postaven kolem r. 1775 architektem Matěj (Mathiasem) Hummelem pro rytíře Jana Karvínského z Karvíně na místě někdejší tvrze. Na konci feudalismu patřil zámek Kateřině Hoppové rozené z Auerspergu, od r. 1882 obchodníku Emanuelu Kallbergovi. Dnes v soukromém majetku.– Jednopatrová pozdně barokní budova, tehdy moderního francouzského typu maison de plaisance. Základem této dispozice je v piano noeilec (první patro) hlavní sál s předsálím a po stranách symetricky situované obytné pokoje v uspořádání appartment double (dámská a pánská část). Zámek je jednopatrová podélná budova o osmi okenních osách v průčelí s nevýrazným středním rizalitem, završeným trojúhelníkovým štítem zdobený dvěma kamennými koulemi. Fasáda členěna pilastrovým a lisénovým řádem a římsami v průčelí obohacena o rokajové štukové dekorace. Obdélníková okna s kamennými parapety rámována štukovými ostěními, nároží bosovány štukem. Nad vstupním portálem z 19. století pískovcový znak barona Jan Wenig von Ingenheim aus Hirschhorn. – Zadní neslohové obytné křídlo přistavěno asi v 19. stol. císařským radou Emanuelem Kallbergem. – Při zámečku zahrada se zámeckou kaplí sv. Jana Nepomuckého.
Klíč.slova
zámecké zahrady * tvrze * zámky * šlechtická sídla * šlechtické rody * zámecké kaple * baroko
Citace
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 22. ISBN 978-80-242-1932-5.
In: Wikipedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 19.10.2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bolechovice.
