| Popis | V povodňovém pásmu na levém břehu řeky Labe před litolským mostem, 1,5 km severozápadně od obce Semice, v katastrálním území obcí Ostrá a Semice. - Rozloha: 24,48 ha; nadmořská výška: 174-176 m. - Úkolem je zachování typického polabského luhu, který má vědecký význam pro více přírodovědných oborů. Je možné zde sledovat zóny porostů od společenstev vodních přes rákosiny, břehové porosty a olšiny až po propojená společenstva tvrdého luhu. - Území je tvořeno sedimenty cenomanského stáří, které jsou překryty čtvrtohorními nánosy řeky Labe (povodňové hlíny, říční písek a štěrkopísek). Převažují zde hluboké, jemně písčitohlinité nivní a slatinné půdy (vega, anmoor). Díky svému zabarvení se tyto půdy lidově nazývají polabské červenky. - Porost území je tvořen především tvrdým dubojilmovým luhem (duby, jilmy, lípy, topoly a jasany) s typickými jarními druhy, jako je např. dymnivka dutá, hrachor jarní, sasanka hajní a pryskyřníkovitá, orsej jarní, pižmovka mošusová a křivatec žlutý. V nejvlhčích místech se vyskytují olšiny a vrbové porosty. Nelesní společenstva jsou zastoupena ve vodě a na březích staré labské tůně. Jde o rákosiny a porosty plovoucích a ve vodě kořenujících rostlin (okřehky, rdesna, stulíky). - Významnou skupinou bezobratlých jsou měkkýši (zejména Monachoides incarnatus, Bradybaena fruticum a Succinea putris. Z hmyzu jsou velmi hojní komáři rodu Aedes a Culex, pavouci čeledi Linyphyidae a křižáci druhu Meta reticulata. Z obratlovců zde poměrně hojně žijí obojživelníci (zejména skokan hnědý a štíhlý), ptáci (pozorováno 45 druhů) i drobní savci. - Péče o území spočívá ve vhodném odstraňování nepůvodních dřevin, nutné je také regulovat návštěvnost (blízká chatová osada) a zabránit znečišťování území (kontaminace půdy následkem blízké frekventované silnice a hnojením blízkých polí).
|
|---|
