Po vypuknutí války v roce 1914 odveden do rakousko-uherské armády a odeslán na frontu. V červenci 1915 zajat ruskými vojáky. Zapojil se do odbojového hnutí, pracoval pro Kyjevský vojenský okruh jako písař a tlumočník. Po přijetí do československého vojska přidělen k 1. záložní rotě, která byla následně sloučena s dalšími záložními rotami, čímž vznikl Čs. záložní prapor. V roce 1917 účastník vítězné bitvy u Zborova. Jako příslušník 1. čs. záložního pluku prodělal ústup z Ukrajiny včetně bitvy o železniční uzel Bachmač. Kvůli onemocnění malárií stažen z řadové služby. Následně přidělen k intendantstvu 1. čs. střelecké divize, u kterého působil až do dubna 1920. Lodním transportem se vrátil do vlasti. – V r. 1921 kvůli zdravotního stavu ukončil službu v armádě a pracoval na Policejním ředitelství v Praze. O tři roky později se s manželkou přestěhoval do Roztok u Prahy, kde se podílel na spolkovém životě roztocké jednoty Československé obce legionářské. – Po německé okupaci se zapojil do odboje. Člen odbojové skupiny Obrana národa a redakce ilegálního časopisu V boj. Zakladatel ilegální skupiny Informační ústředna Pravda vítězí, kterou řídil až do konce války. Během květnového povstání působil jako náčelník štábu roztocké vojenské posádky. – Po Únoru 1948 již v hodnosti podplukovníka zbaven funkce u sboru a odeslán do zálohy. Pracoval jako skladový dělník během stavby jaderného reaktoru v Řeži. – Pochován na hřbitově na Levém Hradci.
