Počet záznamů: 1
Žandov (Chlístovice, Česko)
Geografické jméno Žandov (Chlístovice, Česko) Viz též (Širší termín) Chlístovice (Česko) Události 1318 - první zmínka o obci 1689 - jezuité nuceni opustit Žandov 1713 - Žandov centrem selských bouří Osobnosti Trauttmansdorffové (rod) - majitelé obce URL https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDandov_(Chl%C3%ADstovice) http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=49.85933,15.12761&z=12 Popis Obec 14 km jihozápadně od Kutné Hory a 5 km jihovýchodně od Uhlířských Janovic. - Nadmořská výška: 534 m. - Kolonizační ves středověkého původu, písemně poprvé zmiňována r. 1318 jako majetek Jana ze Zbraslavic. V r. 1395 patřil bratřím Prokopovi, Jindřichovi, Mikulášovi a Divišovi z Dobřeně. Příslušenstvím Dobřeně zůstal Žandov až do r. 1581, kdy po konfiskaci majetku jejího tehdejšího majitele Jiřího Voděradského z Hrušova (účastník prvního protihabsburského odboje v r. 1547) připadl císaři Rudolfovi II. (královské komoře). V předbělohorské době byl Žandov v držení Adama Slavaty z Chlumu, později patřil k panství Golčův Jeníkov. Marie Magdalena z Opsiniku r. 1652 darovala Žandov jezuitům z Kutné Hory, kteří si v Žandově vystavěli rezidenci. Při rekatolizaci Žandova však jezuité narazili na silný odpor místních obyvatel a nakonec byli r. 1689 nuceni rezidenci prodat Janu Fridrichovi z Trautsmandorfu, majiteli panství Červené Pečky. Je to ojedinělý případ v českých dějinách, kdy se jezuité museli vzdát svých záměrů. Po Trautsmandorfech Žandov v r. 1713 zdědil Karel Jáchym Breda, který na svém panství silně zvýšil robotní povinnosti. To vyvolalo již na podzim r. 1713 selské povstání, jehož centrem se stal právě Žandov. Zde také vznikl známý lidový popěvek: Běda, běda, koupil nás Breda. Později byl Žandov připojen k Jindicím. Při první pozemkové reformě byl žandovský dvůr v l. 1923-1925 rozparcelován, z bývalé rezidence se stal dům čp. 20. - V obci dodnes zachovány ukázky roubené lidové architektury (domy čp. 2, 5, 6, 17, 41, 46) s vysokými lomenicemi. Lidový charakter obce dotvářejí kamenné ohradní zdi na jižních humnech, sloupková zvonička na návsi a litinový kříž z r. 1882. - Na vrchu Březina (555 m. n. m.) byla postavena radiokomunikační věž s rozhlednou. Klíč.slova obce * dějiny obce * majitelé obce * jezuitské rezidence * selské bouře * lidová architektura * litinové kříže * zvoničky * radiokomunikace * rozhledny Citace ŠIMEK, Tomáš et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda. 1989, s. 568. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Vyd. 1. Díl 1. Praha: Libri. 2003, s. 282-283. ISBN 80-7277-148-5. Zdroj dat Statistický lexikon obcí České republiky 2005. www(Adresy ČR-MVČR) www(Wikipedie, otevřená encyklopedie) Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (2) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (1) - ČLÁNKY Databáze národních autorit NK ČR
Mapa
GPS: 49°51'33.48"N, 15°7'39.36"E
Počet záznamů: 1