Městská část Králova Dvora, asi 4 km jihozápadně od Berouna. - Snad již v r. 1346 zde založena huť, která byla nazývána Kdyně. Dělníci pracující v huti zde postupně vytvořili osadu. Název Karlova Huť vznikl patrně podle Karlů ze Svárova, kteří huť vlastnili v 16. stol. Železná ruda sem byla dopravována z nedaleké Krušné hory, od druhé poloviny 19. stol. také z dolu Hrouda u Zdic a z nučických dolů. Z Krušné hory a Hroudy vedly do Karlovy Hutě visuté lanové dráhy. V r. 1850 se Karlova Huť stala součástí Králova Dvora. V té době panství vlastnili Fürstenberkové, od nich huť v r. 1880 koupila Česká montážní společnost a v r. 1909 Pražská železářská společnost. V r. 1889 v sousedství železáren založena cementárna, později největší v republice, která byla zásobována vápencem z Koněprus unikátní malodráhou. - Po druhé světové válce byla huť i cementárna znárodněna. Oba průmyslové podniky se mohutně rozrůstaly, při demolicích v 60. a 70. l. 20. stol. zanikla velká část osady. Za oběť padla i jediná pamětihodnost Karlovy Hutě, dřevěná zvonička z r. 1905.
Klíč.slova
osady * městské části * dějiny osady * hutě * železárny * cementárny
Citace
PALIVEC, Viktor. Vlastivědný průvodce Berounskem. 1. vyd. Praha: Krajský dům osvěty, 1959, s. 53.
PALIVEC, Viktor; et al. Křivoklátsko. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1986, s. 144-145.
Králův dvůr: o městě [online]. [cit. 2002-01-11]. Dostupné z: http://www.kraluv-dvur.cz/.
Druh soub.
Soubor geografických jmen - regionální místopis
Odkazy
(3) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
(8) - ČLÁNKY
(2) - Regionální literatura - knihy
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
