Zřícenina středověkého hradu asi 2,5 km jižně od obce Běleč, na ostrohu obtékaném potokem Vůznice, mezi zalesněnými stráněmi na skalce. Je zvaná také Jenčov, dříve i Ginčov, Jenišov, Starý zámek. - Písemné záznamy o Jinčově neexistují, historii lze vysledovat pouze z archeologických nálezů. Podle novějších archeologických průzkumů existoval již na počátku 14. stol. Za zakladatele je tedy považován pravděpodobně Václav II., který panoval v l. 1278-1305. První písemná zmínka se nachází až v predikátu křivoklátského polesního písaře Juliána Albína, který se r. 1606 psal z Jenčova. Další písemná zpráva pochází z roku 1685, kdy byl spolu s křivoklátským panstvím převeden z Jana Adolfa hraběte ze Schwarzenberka na Arnošta Josefa hraběte z Valdštejna, a je popisován jako starý a pustý. Název hradu odvozený od varianty jména Jan vyvolává nepravděpodobnou hypotézu, že by jeho zakladatelem mohl být Jan Lucemburský. Jeden z našich nejmenších hradů byl postaven jako lovecký hrádek pro panovníka a nepočetnou družinu. K jeho zániku došlo patrně v 15. nebo 16. stol. . - Na nižším místě skalnatého ostrohu stávala patrně obytná část hradu se dvěma až třemi místnostmi, na vyšším místě postavena strážní věž. Obě části patrně propojeny dřevěným můstkem. - Dnes zachována část čtyřboké věže a zbytek obytných budov se stopami po rovných stropech. Palác o třech místnostech zaujímal nižší část skalky nad dnes z části zasypaným příkopem. Do budovy vedly dvoje dveře. Jejich ostění jsou sice již vylámána, ale zůstaly alespoň kapsy po závorách a záklenkové kameny. Strop přízemí paláce byl trámový, ve větší místnosti je patrno šest kapes po trámech, v menší se zachovaly pouze čtyři. Ve zdech paláce se nacházejí také otvory po trámech lešení. Klenuté okno směřující nad šíjový příkop je nejzachovalejším z otvorů přízemí paláce. Druhé okno nalezené při archeologickém průzkumu v červenci roku 2008 je zachované pouze z části. Na východním nároží stavby se zachoval otisk vytrženého ostění a kapsa závory. Pravděpodobně se jedná o vstup do úzkého dvorku mezi palácem a skálou, jejíž nejvyšší místo zaujala malá obdélná obytná věž (donjon), z níž se do dnešních dnů dochovala značná část přízemí. Přístup do věže byl nejspíše až v prvním patře stavby, v přízemí se nedochoval žádný vstupní otvor. V předhradí lze předpokládat ještě lehké, nejspíše dřevěné ohrazení. Ke stavbě Jenčova bylo použito místního lomového kamene, který byl vrstven do nepravidelných řádek. Místy lze ve zdivu nalézt i gotickou cihlu (buchtu). - Při archeologickém výzkumu nalezeno mnoho keramických fragmentů, které byly spolu se staršími nálezy uloženy ve fürstenberské sbírce na hradě Křivoklátě. - V současné době o hrad a jeho okolí pečuje "Spolek na ochranu hradu Jenčova".
Klíč.slova
hrady * lovecké hrady * zříceniny * spolky
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 582.
BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 50-51.
DURDÍK, Tomáš, SUŠICKÝ,. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000, s. 43-45. ISBN 80-902873-0-1.
