| Jméno korporace | Vrškamýk (hrad)
|
|---|
| Jiné jméno | Hunec (hrad)
|
|---|
| Kamýk (hrad)
|
|---|
| Místo | Kamýk nad Vltavou (Česko)
|
|---|
| Události | 17.06.1186 - první zmínka o Kamýku
|
|---|
| 13.07.1263 - první písemné zmínky o hradu
|
|---|
| 1569 - uváděn jako pustý
|
|---|
| Popis | Zřícenina hradu 1 km jihozápadně od Kamýka nad Vltavou, na vrchu Vrškamýku. Významná stavební památka z doby posledních Přemyslovců. - Jméno Kamýk v písemných pramenech uváděno poprvé r. 1186, tehdy zde český kníže Bedřich sepsal darovací listinu cisterciáckému klášteru v Zwettelu v Dolním Rakousku (uváděn též jako Světelský klášter). Není však jisté, zda již tehdy stával v místě dnešního hradu nějaký dřevěný objekt. Kamenný hrad nechal vybudovat král Václav I. (pobýval zde několikrát v l. 1236-1247). Jeho syn Přemysl Otakar II. přikládal hradu velký význam (často zde pobýval v l. 1264-1275) a pravděpodobně také stavbu hradu dokončil. Hrad Kamýk byl také centrem nově vzniklé zvláštní správní jednotky Kamýcko na levém břehu Vltavy, kterou spravoval královský úředník nebo lovčí. Pro rozeznání od městečka a podle své polohy byl později hrad nazýván Vrškamýk. Jan Lucemburský kamýcké zboží r. 1341 zastavil Petrovi z Rožmberka, Karel IV. je ale opět vykoupil, královské many převedl pod nový hrad Karlštejn a úřad královského lovčího na hrad Dobříš. Od r. 1357, kdy byl hrad Karlštejn dostavěn, začal význam Kamýku ustupovat, po smrti Karla IV. byl dokonce z dodnes nezjištěných příčin (T. Durdík uvádí možnost statické chyby při stavbě hradu) opuštěn a později se stal útulkem loupeživých rytířů. Podle pověsti zde sídlil loupeživý rytíř Hunec, jehož zlý duch zde straší dodnes. Podle něho byl také hrad v historii nesprávně nazýván. R. 1569 Kamýk zmiňován poprvé jako zpustlý. - Z obranného hlediska nebyla poloha hradu Kamýk (Vrškamýk) ideální. Proto patrně celý areál hradu chránil mohutný val s příkopem, přes který vedl od západu vstup do předhradí, zřejmě věžovitou bránou. Předhradí bylo širší než vlastní hrad a patrně bylo využito pro hospodářské objekty, přiléhající k severní a jižní hradbě. Na východě bylo předhradí odděleno od vlastního hradu druhým příkopem po stranách uzavřeným obrannými zdmi. Samotné jádro hradu na půdorysu pravidelného obdélníka bylo značně stísněné; prostor nádvoří, stejně široký jako budovy jej obklopující, byl na severu, jihu a východě vymezen palácovými křídly a na západě hranolovou věží se zaklenutým vstupem. Plochostropé paláce byly členěny na roubené komory s teplovzdušným vytápěním (dodnes velmi dobře patrným). Místnosti byly přístupny ochozem po celém obvodu jádra. Krátké křídlo na východní straně bylo klenuté, snad se jednalo o bývalou hradní kapli. - Dnes z hradu dochovány zejména pozůstatky vnitřních stěn palácových křídel jádra, jižní křídlo je výrazně zachovalejší. Vnější obvodová zeď jádra je zbořená prakticky do základů (její případné chybné založení mohlo být podle kastelologa T. Durdíka jedním z důvodů k opuštění hradu). Pozůstatky objektů předhradí jsou již dnes v terénu téměř neznatelné.
|
|---|
| Klíč.slova | hrady * zříceniny * hradní kaple * pověsti * loupežníci * gotika
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 29.
|
|---|
| Střední Povltaví. 1. vyd. Praha: Olympia, 1984, s. 296.
|
|---|
| DURDÍK, Tomáš. Encyklopedie českých hradů. 1. vyd. Praha: Libri, 1995, s. 128.
|
|---|
| SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 141-143.
|
|---|
| ÚLOVEC, Jiří. Kamýk nad Vltavou. Podbrdsko, 2002, sv. 9, s. 21-34.
|
|---|
| Královské městečko Kamýk nad Vltavou: hrad Vrškamýk. [cit. 2005-12-14]. Dostupné z: http://www.obeckamyk.cz.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (18) - ČLÁNKY
|
|---|
