Architekt a stavitel v Sofii, zakladatel tiskárny, propagátor česko-bulharské spolupráce.
Životopis
Vystudoval vyšší reálnou školu a Polytechnický ústav království českého v Praze (dnes ČVUT). Již v době studií se stýkal s mladými Bulhary a s pozdějším bulharským revolucionářem Petrem Berkovským, kterému vděčil za znalost bulharštiny. Po studiích působil jako inženýr - asistent při trasování a projektování železniční dráhy Dráva - Dunaj. V l. 1871-1875 stavěl v Bulharsku železnici. Aktivně podporoval místní školu v Almali, která byla po něm pojmenována (Prošekovo učilište). Účastník bulharských osvobozeneckých bojů a rusko-turecké války v l. 1877-1878. Po r. 1878 působil jako přednosta stavebního úřadu v Sofii. Pracoval na připravovaném regulačním plánu města Sofie, věnoval se i práci kartografické. Vydal správní mapy osmi krajů jihozápadního Bulharska a mapu mramorových nalezišť v Bulharsku. Krátce vyučoval kreslení v nově zřízeném dívčím gymnáziu v Sofii. Pracoval jako stenograf v kanceláři Národního shromáždění a podílel se na sestavení bulharského těsnopisu. V l. 1880-1881 členem sofijské městské rady. Spoluzakladatel Slavjanske Besedy v Sofii. – Postupně se stal městským architektem a stavitelem v Sofii. Zde založil první tiskárnu a později pivovar. Podílel se na realizaci projektu přímořského přístavu ve Varně, v l. 1898-1901 působil jako technický ředitel Akciové společnosti pro výstavbu přístavu. - Propagátor česko-bulharské spolupráce. Po dlouhá léta vůdčí a sjednocující osobností početné české kolonie v Sofii. – Hudebně i jazykově nadaný, ovládal deset jazyků.
