V severní části obce, na zrušeném hřbitově. - Založen patrně na přelomu 13. a 14. stol. Již r. 1352 zmiňován jako farní, za husitských válek fara opuštěna. Během 16. a 17. stol. kostel v péči pánů ze Šlovic, kteří si zde vybudovali rodinnou hrobku. V r. 1674 u kostela zřízena administrace, r. 1768, za hraběnky Marie Anny Meraviglia, zřízena podruhé a později povýšena na faru. Kostel barokně přestavěn v první a upraven ve druhé polovině 18. stol. - Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií a kaplí po stranách a s předsíní před západním průčelím. Za presbytářem samostatně stojící zvonice. Presbytář a loď kryta rákosovým stropem se štukovými zrcadly a vykrajovanými rámci v omítce, rovně podstropená kruchta, nesena dvěma sloupy. - Zařízení: hlavní oltář barokní, s obrazem sv. Martina od Josefa Hellicha; dva boční oltáře s obrazy Zvěstování Panny Marie a sv. Josefa; kazatelna se znakem Meravigliů; kovaná mříž u presbytáře. Figurální a znakové náhrobky pánů ze Šlovic ze 16. a 17. stol.
Klíč.slova
kostely * farní kostely * fary * náhrobky * baroko
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 528.
BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 147.
