Na vyvýšenině obklopený hřbitovem. První zmínka o kostelu je z r. 1352 jako součásti hradišťského děkanátu. Kostel je ale starší, pravděpodobně byl postavený současně s tvrzí kolem r. 1280. Kdo byl stavitelem není známo, je však dost pravděpodobné, že to byl řád cisterciáků z Kláštera Hradiště. – Gotická jednolodní stavba se západní věží a polygonálním presbytářem. Půdorys jeho přední strany tvoří pět stran osmiúhelníku. Za hraběnky Marie z Valdštejna byl v r. 1750 barokně upraven. Při této opravě byla vyražena nová okna do lodi, v severozápadním rohu lodi byl proražen další vchod, také opatřený barokní předsíňkou a do západní stěny sakristie byl proražen nový vchod zvenčí. Na jižní straně má kostel hrotitý bohatě profilovaný portál, ve kterém jsou na gotických závěsech dveře ze 17. století. Presbytář je opatřen opěráky a osvětlený původními gotickými hrotitými okny. Presbytář má křížovou, v závěru paprsčitou žebrovou klenbu. Dřevěná věž byla v r. 1881 nahrazena cihlovou věží s novogotickými okny a současnou špičatou štíhlou věží. Při opravě kostela byly odkryty fragmenty renesanční fasády, v jeho interiéru byla objevena, po opadání nové omítky v presbytáři mezi sanktuáriem, pozdně gotická nebo renesanční hlazená omítka, na které byla napsána píseň i s notovým záznamem. V kostele byla také nalezena gotická monstrance z pozlacené mědi, která pochází z konce 15. stol. (nyní v Národním muzeu). Na západním průčelí vedle věže je osazen náhrobní kámen majitelů sousedního malobratřického panství Straků z Nedabylic z r. 1703. – Kostelu v 80. letech 20. stol. hrozil zánik, ale díky iniciativě místních občanů byl postupně zrekonstruován a konají se zde v srpnu pravidelné poutní slavnosti.
Klíč.slova
kostely * gotika * renesance * baroko * náhrobky * poutní místa
Citace
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3, P-Š. Praha: Academia, 1980, s. 389-390.
HONICKÝ, Theodor. Solec. Zpravodaj obce Kněžmost. 2016, č. 4, s. 15-17.
