| Jméno korporace | Dymokury (zámek)
|
|---|
| Místo | Dymokury (Česko)
|
|---|
| Události | 1377 - první zmínka o tvrzi
|
|---|
| 1618 - přestavba na renesanční zámek
|
|---|
| 1660 - barokní přestavba zámku
|
|---|
| 1688 - zámek rozšířen do dnešních rozměrů
|
|---|
| 1871 - novogotická přestavba zámku
|
|---|
| Osobnosti | Černínové z Chudenic (rod) - majitelé zámku
|
|---|
| Popis | V jižní části obce, uprostřed zámeckého parku. - Dymokury byly písemně poprvé uváděny r. 1249, v souvislosti se Soběslavem z Dymokur. Tvrz byla písemně doložena k r. 1377, kdy zde sídlil Sezema z Bříště, a r.1572, kdy ji Jan Šťastný Křinecký musel pro dluhy prodat Jindřichu Seletickému ze Smojna. Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic nechal v l. 1615-1618 původní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl Smiřickým majetek zkonfiskován, majitelé zámku se střídali. Během třicetileté války byl zámek poničen, Vilém Lamboy z Cortesheimu a na Hostinném nechal okolo r. 1660 dostavět západní křídlo. Vznikla tak barokní, nejdříve snad jen skromná přízemní stavba. R. 1673 byl při zámku uváděn pivovar. Za hraběte Ludvíka Colloreda z Wallsee a na Opočně byl r. 1688 zámek zvýšen o jedno patro, přistavěna další dvě křídla a věž s hodinami. Ludvíkova dcera, Marie Antonie Josefa, kněžna z Montecuccoli, nechala r. 1723 na zámku znovu zřídit kapli Sedmibolestné Panny Marie. Za vlastnictví Colloredů byl zámek r. 1786 upraven, v okolí zřízen ovocný sad. R. 1788 je uváděna zámecká knihovna o tisíci svazcích. Za Černínů z Chudenic byl zámek a především zámecká kaple r. 1871 restaurován a novogoticky přestavěn podle plánů B. Wachsmanna. Hrabě Děpold Černína nechal okolo r. 1874 rozšířit zámecký park. K zámeckému velkostatku patřily počátkem 20. stol. ovocné sady, lesy, rybníky, pole, mlékárna, opukový lom, velkochov hospodářských zvířat, pivovar, cukrovar, cihelna a mlýn. Po válce v r. 1945 byl zámek a ostatní statky Černínům zabaveny, potom jej využívalo ministerstvo vnitra. - Jedná se o barokní, trojkřídlý, jednopatrový zámecký komplex s rustikovanými nárožími, v přízemí křížově sklenuté arkády. Průčelím i dvěma křídly na západě a na východě je zámek obrácen k jihu. Na jižní straně je obdélná zámecká kaple Sedmibolestné Panny Marie, s pětiboce uzavřeným presbytářem. Loď sklenuta valeně, presbytář křížovou valenou klenbou. Byla zde umístěna vzácná pozdně gotická trojkřídlá archa z doby okolo r. 1500 (dnes uložena v Národní galerii?). - V r. 1990 byly v restituci zámek, okolní lesy a rybníky navráceny do správy rodu Černínů.
|
|---|
| Klíč.slova | tvrze * přestavěné tvrze * zámky * zámecké kaple * zámecké knihovny * zámecké parky * parky * renesance * baroko * novogotika * restituce
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 341.
|
|---|
| ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 103.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (3) - ČLÁNKY
|
|---|
