Ve východní části obce, v sousedství zámku. - Původní gotický kostel, připomínaný v r. 1352, byl upraven pozdně goticky po r. 1500 Václavem Hášou z Újezda, po jeho smrti v r. 1527 ale zpustl. V r. 1615 byl již bez kněze a r. 1650 se částečně zřítil. Nový majitel konárovického panství, Adam Schofmann z Hammerlesu, započal r. 1669 se stavbou nového raně barokního kostela na místě zbořené staré stavby, s využitím podstatné části původního zdiva. Stavba byla dokončena v r. 1683 za Jiřího Bohuslava Schofmanna z Hammerlesu. V l.1882-1888 byl kostel přestavěn pseudogoticky tak, že jeho barokní charakter byl zcela setřen. - Jedná se o jednolodní, obdélný kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut pseudogotickou síťovou klenbou, loď je plochostropá. Z původní stavby zachováno trojlisté okénko v západní stěně sakristie, gotický portál ze 14. stol. mezi sakristií a presbytářem, výklenkový sanktuář z doby okolo r. 1500 v presbytáři. Podle místní tradice z původního kostela pochází i část gotického sloupu (fiály), který je dnes umístěn před hlavním zámeckým průčelím. Tento architektonický prvek však, vzhledem ke svým proporcím, konárovickému kostelu neodpovídá, pochází pravděpodobně z chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře (do Konárovic se dostal za blíže neznámých okolností po jeho výměně v rámci regotizace chrámu v l. 1884-1893). - Zařízení: pseudogotické, z 80. l. 19. stol.; oltáře jsou vynikající kopie českých řezeb a maleb ze 14. a 15. stol.; korpus Krista v hrobě (původně Ukřižování) barokní, z konce 17. stol.; barokní dřevěná křtitelnice z doby okolo r. 1710 z dílny Františka Preisse (řezbářská výzdoba patří k nejkvalitnějším památkám svého druhu na Kolínsku). V severní stěně lodi renesanční náhrobek ze 16. stol. s nečitelným nápisem, v podkruchtí druhý náhrobek Václava Háši z Újezda z r. 1527. Ve stěnách lodi zasazeny dva medailony od L. Šimka. Původní varhany z r. 1793 byly nahrazeny pseudogotickými z r. 1880 z varhanářské dílny Emanuela Hrádka v Heřmanově Městci, doplněné r. 1892 Josefem Pospíšilem z Kolína. - U kostela hrobka Ludmily Gotzlové z r. 1937 s ozdobnou mříž od místního kováře Václava Belzy.