Vodní mlýn pod zámkem. Nejprve sloužil pro potřeby hradu, později zámku. Písemně zmiňován r. 1409, kdy ho král zastavil panu Janu z Lestkova. V r. 1660 barokně přestaven Servácem z Engelsflussu. Po konfiskaci majetku Kastů z Ebelsbergu byl mlýn s rybníky součástí státního rybářství Benešov. - Jednalo se o mlýn korečník s jedním českým složením, tj. s mlýnským kolem, mlecí hranicí a mlecím strojem. Hnací kola na vrchní vodu mělo po obvodu korýtka (korečka). - Na přelomu 19. a 20. stol. byl mlýn odstaven a vedle obydlí pro baštýře se stal domem pro vysloužilé zaměstnance zámku. V r. 1974 se stal majitelem zchátralého mlýna Jindřich Žukovský a citlivě objekt zrekonstruoval. Mlýnská stolice, lednice, náhon, odtokové strouhy a haltýře, zůstaly zachovány ve své barokní podobě. Chybí jen mlýnské kolo a mlecí stroj.
Klíč.slova
mlýny * hrady * zámky * vodní mlýny * majitelé mlýna * technické památky
Citace
DVOŘÁK, Otomar, HOLEČKOVÁ, Marie. Tajemná místa Podbrdska. Beroun: Marie Holečková-Nakladatelství MH, 2012, s. 132.
KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. II., Příbramsko, Střední Povltaví, Sedlčansko, Voticko, Benešovsko, Vlašimsko, Posázaví, Kutnohorsko, Kolínsko a Nymbursko. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 242-245.