| Geografické jméno | Bezno (Česko)
|
|---|
| Okres | Mladá Boleslav
|
|---|
| Události | 1050 - první zmínka o obci
|
|---|
| 1903 - Bezno povýšeno na městys
|
|---|
| Osobnosti | Pachtové z Rájova (rod) - majitelé panství
|
|---|
| Mráz, František, - železniční stavitel
|
|---|
| Vaněk, Václav, - kronikář
|
|---|
| Strnad, Emanuel, - didaktik
|
|---|
| Kurzveil, Jaroslav, - hudební pedagog
|
|---|
| Popis | Obec, městys 9,5 km jihozápadně od Mladé Boleslavi. Ulicí F. J. Pachty je Bezno propojeno se samostatným městysem Sovínky. - Nadmořská výška: 285 m. - Území osídleno již v mladší době kamenné, době bronzové (lidem kultury únětické a mohylové a lužických popelnicových polí). Původní slovanská osada Bezno je písemně poprvé zmiňována k r. 1050, kdy její část majetkově patřila ke staroboleslavskému kostelu sv. Kosmy a Damiána. Další části obce drželi až do druhé poloviny 15. stol. místní vladykové (v l. 1371-1417 Bohuněk z Libiše, r. 1371 Ješek Skřečnice, před r. 1384 Jiří z Bezna ad.). V r. 1460 koupil převážnou část Bezna Zdeněk z Prorubě, jeho potomci drželi Bezno až do r. 1694. V této době bylo v Bezně uváděno několik tvrzí (Velkodvorská, Malodvorská, Vorecká, Albrechtovská a Smilovská). Bezenští r. 1694 prodali Bezno Rudolfu Zárubovi z Hustiřan, ten je r. 1703 prodal Arnoštu von Schützen a Bezno tak bylo načas připojeno k benáteckému panství. R. 1742 koupil Bezno Jan Jáchym Pachta z Rájova. Za Pachtů bylo Bezno zvelebeno a barokně přestavěno, vznikl zde dnešní zámek, barokní kostel s farou a bohatá sochařská výzdoba (v centru obce socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Xaverského, před školou socha sv. Jana Křtitele, dále Kalvárie, sv. Šimon a Juda, u rybníčku sv. Nothburgy a u silnice k Chotětovu socha sv. Vojtěcha, při silnici ke Strenicím boží muka). Pachtové drželi bezenské panství až do konce 19. stol., od r. 1881 patřilo Bezno do správy soukromých statků císaře Františka Josefa I. - 19. stol. přineslo rozvoj obce, k r. 1806 je zde poprvé zmiňována škola, r. 1882 založen sbor dobrovolných hasičů. V r. 1903 bylo Bezno povýšeno na městys, zřízena zde byla pošta, r. 1909 založena tělovýchovná jednota Sokol a r. 1927 vystavěna sokolovna. - K významným osobnostem Bezna patří železniční stavitel František Mráz, regionální historik Václav Vaněk, didaktik Emanuel Strnad a hudební pedagog Jaroslav Kutzveil.
|
|---|
| Klíč.slova | obce * dějiny obce * doba kamenná * doba bronzová * kultura únětická * kultura mohylová * kultura lidu popelnicových polí * doba hradištní * majitelé obce * tvrze * zaniklé tvrze * zámky * kostely * fary * sochy * boží muka * baroko * městyse * osobnosti
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 74-75.
|
|---|
| ANDĚL, Rudolf et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda. 1984, s. 39-40.
|
|---|
| Máchův kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985. s. 127. Turistický průvodce ČSSR.
|
|---|
| FIŠERA, Zdeněk. Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku. Vyd. 1. Mladá Boleslav: Okresní muzeum Mladá Boleslav. 2002, s. 19-21.
|
|---|
| Městys Bezno: informace o obci [online]. c2012. [cit. 11.9.2012]. Dostupné z: http://www.bezno.cz/.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| Odkazy | (7) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
|
|---|
| (5) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
|
|---|
| (5) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (2) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
|
|---|
| (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
|
|---|
| (19) - ČLÁNKY
|
|---|
| (1) - Regionální literatura - knihy
|
|---|
