Nad Zdibským potokem, při silnici ze Zdib do Klecan. - Původně zde stávala tvrz, písemně poprvé uváděná r. 1416. Bývala součástí poplužního dvora, chráněná příkopem. Patrně během třicetileté války byla vypálena (r. 1628 zmiňována jako "tvrz ve čtyři úhly stavěná, dokonce spálená, jen něco zdí stálo a ostatek rozbořený"). Není známo, jestli tvrz obnovil hrabě Alexandr z Nargolu po r. 1628 nebo až Ferdinand Přemysl Radecký z Radče, který se zde usadil a od r. 1669 vařil a šenkoval ve tvrzi pivo. V závěti Ferdinandovy dcery Kateřiny Markéty, provdané Malovcové z Malovic, je r. 1683 uveden popis tvrze. Přízemí bylo zděné z kamene, zde byly světnice, spižírna, kuchyně a pivovar. Patro bylo stavěné ze dřeva se čtyřmi pokoji a čtyřmi komorami a pavlačemi. Poté, co byl přemyšlenský statek od r. 1727 trvale připojen ke statku Klecany, ztratila tvrz význam panského sídla i správního střediska, přestala být udržována a koncem 18. stol. je již uváděna jako gotická zřícenina s jedinou zachovalou klenutou místností. Při pozůstatcích tvrze byl v první polovině 19. stol. vystavěn dnešní zámek. - Jednopatrová obdélná budova, průčelím orientována k jihu, střed s valeně zaklenutým vjezdem je zvýrazněn rizalitem vyvrcholeným prostým tympanonem. Fasády členěny obdélnými okny, v prvním patře rizalitu nad vjezdem odděleny lizény a pod tympanonem spojeny výraznou římsou. Vpravo i vlevo od rizalitu v každém patře tři menší nezdobená obdélná okna. Z obou koncových nároží zámecké budovy vybíhají k severu do parku náznaky postranních křídel. Celek působí spíše dojmem předměstského empírového domu než zámku. - Budova zámku byla od 50. l. 20. stol. začleněna do areálu bývalého Výzkumného ústavu přístrojů jaderné techniky Přemyšlení. Dnes zámek v havarijním stavu, veřejnosti nepřístupný.
