| Jméno korporace | Sobín (hrad)
|
|---|
| Jiné jméno | Tvrz Sobín
|
|---|
| Tvrz Sovín
|
|---|
| Starý zámek (Rynholec, Česko)
|
|---|
| Místo | Rynholec (Česko)
|
|---|
| Vašírov (Česko)
|
|---|
| Osobnosti | Velc, Ferdinand, - etnograf, malíř
|
|---|
| Durdík, Tomáš, - archeolog, kastellolog
|
|---|
| Popis | Stával při důležité cestě z Rakovníka do Prahy, na zalesněné terénní hraně jihovýchodně u obce Rynholec, na vyvýšenině zvané Starý zámek. - Písemné zprávy se o hradu nedochovaly. Podle archeologických nálezů byla existence tohoto menšího hrádku (nebo opevněné tvrze) omezena na konec 15. až počátek 16. stol. Založení hradu okolo r. 1330 za vladyky Dětřicha ze Skuhrova (držitele Rynholce) a jeho napojení na Rynholec není pravděpodobné. Spíše než o strážní tvrz se jedná o samostatnou opevněnou hospodářskou jednotku. - Podle místní pověsti vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek. Historik August Sedláček uvádí, že podle pověsti byl Sobín sídlem loupeživých rytířů, kteří zde měli velkou knihovnu, z níž pochází i stochovský misál (církevní kniha). Na nevelkém pomyslném trojúhelníku stávaly blízko hrádku Sobín (též Sovín) ještě stochovská tvrz s hájem Holubínem a tvrz v Lánech s další tvrzí Pustou Dobrou. - Dnes zůstal ze Sobína zachován pouze pahorek s poměrně rozsáhlým středověkým tvrzištěm (hradištěm) o jednodílné dispozici na pravidelném, obdélném půdorysu (70 x 100 m), s mohutným opevněním s valy, znatelnými ze tří stran. Na západní straně bylo následkem novodobé zemědělské činnosti opevnění zcela porušeno. Příkopy jsou dnes převážně zanesené, patrný je snad pouze pozůstatek vyústění příkopu do svahu na severu. V blízkosti severního valu dodnes patrné zbytky obdélníkové stavby, snad hlásky. Ještě na počátku 20. stol. byly uprostřed tvrziště znatelné základy hlavní budovy (14 x 7,5 m), k severnímu rohu budovy byla připojena kulatá věž, vedle ní třímetrový vchod. Západně, vedle pozůstatků zbořených sklepů, stávala druhá budova, za jižním příkopem okrouhlá hláska. Nádvoří uzavřeno 1,3 m silnou zdí, za ní 3-4 m vysoký násep. Na severní straně snad čtvercová hláska. Od ostatních sídel šlechty se Sobín liší poměrně značným výskytem kamenných konstrukcí, zděných pouze na hlínu bez použití malty. Celková podoba hradu je značně neobvyklá a působí archaickým dojmem. Celkové rozměry se blíží spíše tvrzi. - Pozůstatky Sobína byly evidovány již od konce 19. stol. (např. A. Sedláček), nejstarší nákres je z r. 1904 od F. Velce. Podle F. Velce bylo koncem 19. stol. na tvrzišti vykopáno kamenné ostění, bronzový škorpion a mosazný křížek, vše je údajně dnes v městském muzeu v Novém Strašecí. V 80. l. 20. stol. proběhl na Sobíně povrchový archeologický sběr, nalezeny byly zlomky keramických nádob (15.-16. stol.), mazanice a kachlů (14.-16. stol.), významnější je zlomek komorového kamnového kachle s motivem pětilisté růžice (obdoba kachlů z Týřova nebo Rakovníka). Podrobný archeologický průzkum zde však ještě neproběhl. - Sobín je nejspíše vzácnou ukázkou malého hradu nejnižší kvalitativní úrovně z průběhu 15. stol., v české hradní architektuře představuje nezastupitelnou památku.
|
|---|
| Klíč.slova | tvrze * zaniklé tvrze * tvrziště * hrady * misály * pověsti * loupežníci
|
|---|
| Citace | ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 432.
|
|---|
| Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 332.
|
|---|
| BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 94.
|
|---|
| DURDÍK, Tomáš. Hrad Sobín. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a okresu rakovnického, 2004, roč. 42, s. 17-22.
|
|---|
| BLAŽKOVÁ, Kateřina, LOMECKÁ, Jana, NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel: katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Muzeum T. G. Masaryka: Rakovník, 2008, s. 33-34.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (9) - ČLÁNKY
|
|---|
