| Jméno korporace | Hradiště Levý Hradec
|
|---|
| Jiné jméno | Národní kulturní památka Levý Hradec
|
|---|
| Místo | Žalov (Roztoky, Praha-západ, Česko)
|
|---|
| Levý Hradec (Česko)
|
|---|
| Události | 1956 - areál prohlášen Státní archeologickou rezervací
|
|---|
| 1978 - hradiště prohlášeno Národní kulturní památkou
|
|---|
| Osobnosti | Ludmila - kněžna
|
|---|
| Beneš Třebízský, Václav - spisovatel
|
|---|
| Borkovský, Ivan - archeolog
|
|---|
| Popis | Dvě nevelké plošiny na levém břehu řeky Vltavy, spojené úzkou šíjí. Součást místní části Roztok u Prahy, Žalova; 3 km severně od hranic Prahy. Celý areál zaujímá rozlohu asi 6,5 ha na plošině okolo nynějšího kostela sv. Klimenta na Levém Hradci. - Území osídleno již v eneolitu, později v mladší době bronzové. Asi v 7. a 8. stol. zde slovanští Čechové založili neopevněné sídlo, v 9. stol. vybudováno opevněné hradiště, které bylo sídlem přemyslovských knížat. Akropole umístěna na vyšší ploše okolo dnešního kostela, nižší prostranství (při dnešní cestě k železniční zastávce Roztoky-Žalov) upraveno na opevněné předhradí. Při archeologických výzkumech objeveny základy několika srubových staveb se zbytky prkennývch podlah a zbytky pozdějších románských a gotických budov, z nich některé (např. předpokládaný knížecí palác) byly již kamenné. Podle pověsti žil na Levém Hradci bájný český kníže Neklan. Ve druhé polovině 9. stol. hradiště sídlem knížete Bořivoje I. a jeho manželky Ludmily. Funkci ústředního sídla českého kmene později převzala Praha a Levý Hradec postupně ztrácel na významu. V 11. stol. vypálen císařským vojskem; v místech dřívějšího hradiště postupně zbyla pouze ves. - Součástí dnešní Národní kulturní památky je kostel sv. Klimenta s odkrytými základy původní románské rotundy, okolo ohrazený hřbitov a terénní nerovnosti na nižším prostranství při cestě k železniční zastávce Roztoky-Žalov, které jsou pozůstatkem původního slovanského opevnění. - Na prostranství před kostelem sv. Klimenta na panelech stálá výstavka o archeologických výzkumech a historii Levého Hradce. - Levý Hradec zmiňován v Levohradské povídce od spisovatele Václava Beneše Třebízského. - Naproti Levému Hradci, nad pravým břehem řeky Vltavy, stávalo v 10. stol. druhé slovanské hradiště (v některých pramenech uváděné jako Pravý Hradec), dnes obec Klecany.
|
|---|
| Klíč.slova | hradiště * slovanská hradiště * rotundy * kostely * národní kulturní památky * archeologické nálezy * doba kamenná * doba bronzová * románský sloh * gotika * pověsti
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 253.
|
|---|
| NĚMEC, Jan, SOUKUP, Vladimír. Výlety do okolí Prahy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989, s. 33-34.
|
|---|
| Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 280.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (19) - ČLÁNKY
|
|---|
| (3) - Regionální literatura - knihy
|
|---|
