| Jméno korporace | Mariánský sloup (Hostivice, Česko)
|
|---|
| Jiné jméno | Morový sloup (Hostivice, Česko)
|
|---|
| Místo | Hostivice (Česko), Husovo nám.
|
|---|
| Vznik | 1734
|
|---|
| Události | 1999 - započata rekonstrukce sloupu
|
|---|
| Osobnosti | Anna Marie Františka, - velkovévodkyně Toskánská, stavitelka sloupu
|
|---|
| Popis | Uprostřed Husova náměstí, v ose mezi zámkem a farou. V některé literatuře chybně označován jako sousoší sv. Trojice. - Mariánský sloup postaven okolo r. 1734 majitelkou panství, Annou Marií Františkou, velkovévodkyní Toskánskou jako poděkování za ochranu před morem a hladem. - Tesaný, 9 m vysoký sloup ze žehrovického pískovce. Ve spodní části čtyřhranný sokl s okosenými vystouplými nárožími zakončenými volutami, nad nimi nad římsou sochy čtyř světců. Další částí sloupu je vysoký hranolový profilovaný dřík, zdobený páskovým ornamentem. Hlavici sloupu tvoří obláčky a hlavy andílků. Na vrcholové desce ze západní strany směrem k zámku plastická kopie oltářního obrazu z kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze. Z východní strany směrem k faře reliéf ženské postavy v dlouhém plášti a s korunou na hlavě, se sepjatýma rukama (prosebnice). Podle místní tradice se na sloup nechala vyobrazit sama velkovévodkyně Toskánská. Tato interpretace je však chybná, odporuje projevům barokní zbožnosti. - V rámci živelného ničení sakrálních památek na počátku 20. stol. byly sochám na sloupu zuráženy ruce, ve kterých držely své identifikační atributy, proto byly po dlouhou označovány jako sochy sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Víta a sv. Barbory. Podle historika Josefa Ptáčka se ale pravděpodobněji jedná o sv. Vavřince, sv. Kateřinu, sv. Víta (?) a sv. Floriána. Mezi sochami bývaly na sloupu ještě čtyři kartuše (v jedné monogram „ANNA“, ve druhé znak vévodů sasko-lauenburských, ze kterého velkovévodkyně Toskánská pocházela, zbývající dva prázdné), které však byly na počátku 20. stol. zcela zničeny. - Při rekonstrukci sloupu v r. 1971 byly sochy doplněny, brzy však byly opět poničeny. Poslední velkou opravou prošel sloup v l. 1994-2000, sochy byly opět doplněny. Náhodně bylo také v pamětní knize hostivické farnosti zjištěno (zápis kaplana Heřmana Haase z r. 1870), že reliéf prosebnice představuje Pannu Marii Polickou. - Jedná se o kult Panny Marie z Horní Police u Žandova na Českolipsku, toto panství patřilo také Anně Marii Toskánské. Mariánské poutní místo v Horní Polici se zrodilo v 16. stol., poté, co zde byla r. 1523 na břehu řeky Ploučnice nalezena dřevěná soška Panny Marie, v 18. stol patřilo k nejnavštěvovanějším poutním místům v severních Čechách.
|
|---|
| Klíč.slova | sloupy * mariánské sloupy * morové sloupy * sochy * sousoší * baroko
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 444.
|
|---|
| KUČERA, Jiří. Znáte Pannu Marii Polickou?. Hostivický měsíčník, 2012, roč. 39, č. 6, s. 11-12.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (5) - ČLÁNKY
|
|---|
