Bývalý cukrovar severovýchodně od obce, v blízkosti železničního nádraží. Založen v r. 1871 jako rolnický akciový podnik "Spolkový cukrovar v Dymokurech", ale již v následujícím roce přešel do majetku hrabat Černínů pod názvem "Růženy hraběnky z Černínů cukrovar v Dymokurech". Ve vlastnictví Černínů byl až do r. 1945, kdy přešel pod správu Státních lesů a statků. Po znárodnění byl střídavě součástí národních podniků a později jako koncernový a státní podnik. V roce 1992 byl vrácen v restituci rodině Černínů. Od roku 1993 je mimo provoz. - Rekonstruován v r. 1905, 1924 a 1952. Pro jeho potřeby byla na přelomu 19. a 20. stol. zřízena úzkokolejná železnice do Kněžic, tvořící základ řepařských železnic. Cukrovar zpracovával 40 až 70 tis. tun řepy za kampaň a vyráběl kolem 7 tis. litrů surového cukru. Technické zařízení bylo postupně modernizováno, byla zvýšena mechanizace a jednotlivé stanice byly automatizovány. Kotelna měla celkem 7 kotlů na hnědé uhlí a 1 generátor 368 kW. - Budovy areálu mají zachovaný ráz historizující industriální architektury s odstupněnou výškovou úrovní střech, na zadní straně s charakteristickou věžovou přístavbou. Průčelí jsou členěna lizénovými rámy a výřezy industriálních oken, štíty a světlíky mají hrázděnou konstrukci. Dominantou areálu je cihelný osmiboký komín. Kromě toho se zde dochovala v různém stupni poškození i řada dalších objektů různorodého stáří – eklektické obytné domy, správní budovy a v neposlední řadě zajímavé pozdně funkcionalistické garáže z roku 1948. Celý areál je opuštěný a zdevastovaný.