Stávala v severozápadní části Husova náměstí, za dnešní sokolovnou, v místech hasičská zbrojnice. - Vystavěna patrně biskupem Tobiášem z Bechyně po r. 1289 jako pevná kamenná tvrz, chránící brod na trstenické obchodní stezce. Byla střediskem správy biskupských statků brodských distriktů (zahrnujících 17 vesnic nebo jejich částí), sídlil zde (arci)biskupský purkrabí. Za Arnošta z Pardubic byla tvrz okolo r. 1340 důkladně opravena a přestavěna. Tvořila ji mohutná věž a palác. Jako purkrabí zde působili např. Bohuněk Hájek z Chrástu (v l. 1344-1364), Henslín (1373-1380), Petr Libňovec z Libkovic (1382-1385) nebo Jan ze Zruče (1405-1406). Českobrodský distrikt a jeho správní organizace zůstaly zachovány pouze do r. 1418, kdy arcibiskup Konrád z Vechty začal z finančních důvodů statky zastavovat. Zástavní držitel Českého Brodu, Jan Sekretář z Kostelce nad Černými lesy padl v bitvě pod Vyšehradem v r. 1420, Brod potom obsadil král Zikmund. R. 1421 dobyli město pražané a pobili Zikmundovu posádku usazenou na tvrzi. Zde ji pravděpodobně vystřídala pražská posádka s hejtmanem Bartoněm a r. 1430 sirotčí posádka s hejtmanem Janem Andělem, řečeným Čertem. Po bitvě u Lipan v r. 1434 si tvrz přivlastnilo město, v části tvrze zřídilo šatlavu (birdovnu) s obydlím pro biřice (šerhovnu) a další dvě části objektu prodalo soukromníkům. Písemně byla tvrz poprvé zmiňována teprve r. 1440. V r. 1664 nechalo město tvrz přestavět na Měšťanský pivovar. Jeho objekt byl r. 1732 opraven, v r. 1739 ale vyhořel. Po nezbytných opravách byl pivovar v l. 1866-1877 zcela přestavěn a rozšířen stavitelem Vojtěchem Balšánkem. V té době byly přistavěny i další sladovnické prostory. Po přestěhování pivovaru do jiného objektu byla budova starého pivovaru (tvrz) upravena na sladovnu a později sloužila již jen jako skladiště. - Po provedeném stavebně historickém průzkumu v r. 1971 byla zpustlá tvrz (a bývalý pivovar) zbořena. - Dodnes se dochovala pouze část západního zdiva tvrze a pomístní názvy Na Tvrzi, Tvrz nebo Vladyčí strana.
