Absolvent vyšší hospodářské školy. Během první světové války bojoval jako důstojník 102. benešovského pěšího pluku na srbské, ruské a italské frontě. V r. 1916 jako velitel útočného oddílu zabránil obklíčení rakousko-uherských jednotek a zajal 200 italských vojáků s výzbrojí. Za tento čin dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie a povýšen do rytířského stavu. V l. 1918-1927 působil v československé armádě, poté odešel do civilu. Hospodařil na rodovém statku v Hostimi, kde byl řadu let starostou. Během německé okupace zastával funkci předsedy Českého svazu pro spolupráci s Němci a vedoucího výboru Národního souručenství. Vzhledem k obnově šlechtických titulů za protektorátu vystupoval jako Jan rytíř Fousek a byl vyznamenán Čestným štítem Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava ve stříbře. Po osvobození obviněn z kolaborace. V prosinci 1948 odsouzen k dvanácti letům vězení.