Severovýchodně od města na místě zvaném Na Golgotě. - Historicky druhý hřbitov ve městě, pohřbívat se zde začalo v r. 1576. Po založení hřbitova byla započata stavba hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice a založen františkánský klášter. V důsledku sporů mezi městem a klášterem v r. 1744 došlo k oddělení hřbitova od kláštera zdí, která se zachovala a slouží ještě dnes. Byla vystavena nová vchodová brána a postaven hrobníkův dům. V první polovině 19. stol. byly provedeny parkové úpravy, prostor hřbitova rozčleněn a do středu umístěn centrální kříž. Původní hřbitov byl zaplněn v r. 1866, areál byl následně postupně rozšířen o další tři hřbitovy. - Na hřbitově dochované dva renesanční náhrobky měšťanů Jiřího Balase a Bartoloměje Maňase z r. 1584 od vlašského stavitele Jakuba Macety. Nápisy rámované pilastry nebo polosloupy, nesoucími trojúhelníkový štít. - Klasicistní mramorový jehlancový náhrobek hraběte Eduarda Barclaye de Tolly z ruské císařské gardy (raněn v bitvě u Chlumu, zemřel r. 1813 ve Slaném) - Dále dva náhrobky rodiny Wassermannovy; podle návrhu A. Wiehla z r. 1884 (tesal J. Vedlík ze Slaného), sarkofágovité, na menším poprsí chlapce. - Pomník rodiny Kybalovy s Kristem na kříži od Ludvíka Wurzela ad.
