Na jižním konci podélné návsi, uprostřed zrušeného hřbitova. Nadmořská výška 430 m. – Původně zasvěcen pouze sv. Petru, rozšířené patrocinium až od r. 1651. – Středověký kostel ze 13. stol.. V 19. stol. novorománská přestavba. – Jednolodní, obdélníkový, s pravoúhlým presbytářem. Loď plochostropá, presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na severní straně lodi původní gotický portál, na vnější straně renesanční znakové náhrobníky. Na západní straně novorománská kruchta. – V lodi kamenná gotická křtitelnice. Ve věži dochovaný zvon z r. 1550.
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3, P-Š. Praha: Academia, 1980, s. 362-363.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 253. ISBN 978-80-242-1932-5.
KIBIC, Karel, VANĚK, Vojtěch. Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Praha: Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2012, s. 187-194. ISBN 978-80-86204-26-0.